Tato webstránka používá soubory "cookie" ke zlepšení uživatelské zkušenosti a zabezpečení svého efektivního fungování.

Používáním této stránky souhlasíte s naším používáním souborů "cookie".

Binance exchange banner

Bitcoin (BTC) - co to je a proč vznikl

Napsal Ing. Peter Badura, PhD, Ekonomická univerzita v Bratislavě.

Co je to Bitcoin (BTC) a ostatní kryptoměny, proč vůbec vznikly, jak fungují, kdy to celé praskne? Množství otázek, které vyžadují odpovědi. Názory lidí na ně se však liší podle toho, jaké jsou jejich vlastní zájmy a kdo je platí (a v jaké měně). Jinou odpověď na budoucnost kryptoměn vám dá broker, který je nabízí v rámci vlastního portfolia a jinou vám dá banka, která by vaše peníze viděla raději na svých účtech.

  

Trh digitálních měn obecně je velmi zajímavým a diskutovaným tématem. Je mnoho těch, kteří nechápou, jak může někdo zaplatit tisíce USD za soubor v PC (i když přesnější by bylo říci, že jde o záznam vlastnictví v blockchainu), ale najdou se i tací, kteří tvrdí, že to je jen začátek a budoucí cenu 1 BTC vidí dokonce nad 1,000,000 USD. Záměrem autora a cílem tohoto článku je přinést základní informace o bitcoinu a ostatních kryptoměnách, o jejich výhodách i nevýhodách. Závěry, zda kryptoměny mají využitelnost v reálném světě, ať si udělá každý sám.

 

Následující text je rozdělen do několika hlavních částí:

Pokud vás některá z nich nezajímá, přeskočte na další nadpis.

 

Historie obchodování - výměny a měny

 

V dávné minulosti, kdy si začínali lidé vyměňovat různé zboží, výměna probíhala přímo. Když se setkali dva hospodáři, dohodli se na tom, že si vzájemně vymění například 1 krávu za 5 koz. V případě, že by začalo být málo krav (byly by vzácnější), při nejbližší výměně by se to projevilo ve směnném poměru a měnily by 1 krávu za 7 koz. Pokud by druhá strana nesouhlasila, našel by si majitel krávy jinou protistranu. Nešlo o prodej a nákup, ale o přímou výměnu jednoho zboží za druhé, kde bylo důležité dosáhnout dohody a rovnováhu.

Taková výměna měla ale mnoho nevýhod - musela proběhnout na místě a pokud se protistrany nedohodli, vrátili se domů (i se svým zvěřincem). Také se dal jen těžko dohodnout obchod s jednostranným plněním a tím, že druhá strana nebude plnit svůj závazek hned, ale až někdy v budoucnu. Do takové výměny bylo proto nutné zakomponovat nový prvek - něco, co by sloužilo jako uchovatel hodnoty a bylo by obecně akceptované jako prostředek výměny. Na scénu přichází zlato.

 

Díky zlatu bylo možné na trhu prodat krávu za 5 zlatých mincí a za těchto 5 mincí jejich vlastník mohl koupit 5 koz (a to třeba i o několik měsíců později). Pokud se situace mezitím změnila a z hospodáře se stal kovář, tak si mohl namísto koz koupit nářadí do dílny (odložená spotřeba mincí mu tak dávala větší volnost v případě důležitých životních změn). Od přímé výměny zboží se přešlo na obchodování, kde už bylo možné něco prodat, a to co potřebuji, si koupit až někdy v budoucnu.

Je jasné, že takovým uchovávatelem hodnoty muselo být něco velmi vzácné, něco co si nelze jen tak vytvořit doma (i když mnoho alchymistů se o to dlouhou dobu snažilo). Kdyby byly jako prostředek směny akceptovány ne zlaté, ale např. hliněné či dřevěné mince, tak by si je dokázal vyrobit každý a v libovolném počtu. Stromy a hlína nejsou vzácné, nacházejí se všude kolem, takže takové mince by v oběhu rychle přibývaly a ztrácely svou hodnotu. Tím by ale nedokázali plnit jednu ze základních funkcí - funkci uchovatele hodnot. Pokud by v takové situaci hospodář prodal svou krávu za 5 hliněných mincí a chtěl nakoupit kozy až o půl roku později, pravděpodobně by za ně musel už zaplatit více, např. 10 hliněných mincí (to známe jako inflaci - znehodnocování měny). Proto vznikl společenský konsensus, že lepší než dřevo, hlína či mušle, bude něco skutečně vzácné, těžko dostupné - a to již zmíněné zlato.

Zlato výměnu podstatně usnadňovalo. Bylo možné nosit ho s sebou v kapse a měnit jej za libovolné statky. Uchovávalo hodnotu a lidé ho akceptovali. Kromě těchto výhod, mělo ale i jisté nevýhody. Šlo zejména o problémy s falešnými mincemi (případně se zoškrabovali drobné částečky zlata z každé mince), problémy s jeho velkou váhou či problémy se zloději, kterých se lidé obávali doma, ale i na cestách. Nastal vhodný čas na bankovky (ale co je velmi důležité - bankovky kryté zlatem).  

 

Bankovky kryté zlatem (a dalšími drahými kovy) měli tu výhodu, že se z nich nedalo nenápadně seškrabávat zlato (jen zkuste odstřihávat z bankovek po malých částech a pak to vše slepit do jedné kompletní). Byly tenčí, přenosnější, umožňovaly snadnější manipulaci a přepočty při obchodech. Bankovky tak původně prokazovaly vlastnictví či nárok na jistou část zlata (např. uloženého v bance). V podstatě šlo o certifikáty na zlato, jak je známe dnes. 

Tento systém ale postupně zanikl - šlo zejména o konec zlatého standardu a brettonwoodskeho měnového systému. Měny postupně přestaly být kryté zlatem, a to co dnes prochází našimi rukama jsou vlastně jen papíry s různými čísly, které však nejsou kryté. Pokud bylo zlato jako prostředek směny původně vybrané, protože je vzácné a nelze jej libovolně vyrábět, pak bankovky, které máme v rukou dnes, jsou totéž jako zmíněné dřevěné či hliněné mince.

 

Odpoutání bankovek od krytí zlatem (nebo čímkoliv jiným hodnotným) je důvod, proč se mnoho lidí proti takovému vývoji a finančnímu systému začalo bouřit. V současnosti platí, že při přijímání bankovek, které akceptujeme jako prostředek výměny je jejich hodnota garantována pouze důvěrou všech zúčastněných subjektů a pro jistotu také vynutitelná právně-mocenskými složkami státu (policie, soudy, armáda). Protože bankovky více nejsou kryté zlatem, musí lidé jen věřit tomu, že měna je silná, nelze s ní libovolně manipulovat a hlavně musí věřit tomu, že pokud dnes prodám svou krávu za 5 jednotek státní měny, o půl roku za těchto 5 jednotek pořád mohu koupit 5 koz. Pokud by tomu tak nebylo, pokud by lidé ztratili důvěru v udržitelnost stávajícího finančního systému, pak by se uchýlili buď k používání měn, kterým lze věřit více (tradičně jde o americký dolar), nebo k používání něčeho vzácného se stabilní hodnotou (zlato) případně se nouzově vrátili k naturální výměně (1 kráva za 5 koz a to přímo na místě obchodu).

Že nejde o nereálný scénář ukázalo Zimbabwe, kde během vlády prezidenta Mugabeho byla inflace na úrovni milionů a později až miliard % ročně. Lidé zimbabwským dolarům nevěřili, a proto se jako prostředek výměny začalo využívat vše, co bylo zmiňované již dříve (v současnosti prožívá podobnou krizi a vysokou inflaci například Venezuela).

 

Dost bylo historie a na závěr stručné shrnutí. Papíry, kterými platíme dnes jsou v podstatně bezcenné. Státy a centrální banky rozhodují o tom, kolik nových bankovek potřebují natlačit (ať už z důvodu výměny těch poškozených nebo z důvodu potřeby nastartování inflace v národním hospodářství). Státy se mohou dokonce rozhodnout, že tyto papírové bankovky zcela stáhnou z oběhu a přejde se jen na elektronické peníze (o čemž již déle uvažuje hlavně Švédsko - v takovém případě by to státu poskytlo možnost sledování každé uskutečněné transakce a lehčího vyvolání inflace prostřednictvím negativních úrokových sazeb ). Je důležité si uvědomit, že jediné, na čem stojí a padá celá monetární politika, je důvěra lidí v stabilitu státu a schopnost státu si tuto důvěru vynutit nástroji moci. Současný stav a postoj centrálních bank k penězům jako takovým pěkně ilustruje následující vyjádření:

 

"The United States can pay any debt it has because we can always print money to do that."
"Spojené státy dokážou splatit jakýkoliv svůj dluh, protože si vždy můžeme vytisknout peníze, abychom tak udělali."
Vyjádření Alana Greenspana, bývalého prezidenta centrální banky USA (FED)

 

Pomalu se tak dostáváme ke kryptoměnám. Je pravdou, že digitální měny (většinou) nejsou ničím kryté, ale stejně tak tradiční měny - ani ty více nejsou kryté. V případě Zimbabwe, které bylo zmiňované dříve - vlastnili byste raději zimbabwský dolar, nebo pár Bitcoinů? Bitcoin, i přes svou velkou volatilitu, se (zatím) nepropadl ani zdaleka tak hluboko jako zimbabwský dolar. Byl by tak lepším uchovávatelem hodnot jako státní měna.

Zatímco tradiční měny jsou vázány na geograficky vymezenou oblast (stát) a jeho obyvatele (např. milion občanů), decentralizované měny jsou geograficky neomezené, celosvětové a stejně mohou mít např. milión uživatelů. Pokud vlastníte malou část Bitcoinu, můžete jej poslat komukoliv na světě, kdo má vytvořenou vlastní BTC peněženku (např. z Čech do Mosambiku). Převod se uskuteční během několika minut - díky vzájemné spolupráci lidí, bez zprostředkování bank a bez konverze jedné měny na jinou. Nevýhodou je snad jen to, že pokud lidé přestanou důvěřovat Bitcoinu, není zde žádný nadřízený stát, který by vyslal do ulic policejní složky s obušky, aby si tuto důvěru vynutil.

Důvody, proč mnozí přestávají věřit národním měnám států a inklinují k myšlence decentralizované měny je zmíněné ukončení navázání měn na zlato a množící se zásahy státu do finančních operací. Lidé nemají rádi, když jim přikazujete, kolik bankovek mohou vyvézt za hranice státu, když jim stát přikazuje, kolik mohou maximálně platit hotově, nebo když se stát snaží peníze cíleně znehodnocovat, aby lidé nešetřili, ale je míjely (např. Evropská centrální banka, cíl znehodnocení měny o 2 % každoročně).

 

Bitcoin (BTC) - jeho vznik a základní informace o něm

 

Z důvodů uvedených dříve se lidé rozhodli převzít právo na rozhodování o vlastních penězích zpět do vlastních rukou. Tak vznikl Bitcoin a později ostatní Altcoiny (Altcoin = alternativní mince, t.j. všechny kryptomince, které vznikly po Bitcoinu).

Za zrodem Bitcoinu stál Satoshi Nakamoto. Je to však jen jeho pseudonym, nikoli skutečné jméno. O koho přesně šlo není dodnes známo. Za tvůrce Bitcoinu se prohlásilo několik lidí, ale ani jeden z nich neposkytl dostatečné důkazy. Ve skutečnosti není ani jisté, zda byl Satoshi Nakamoto jeden programátor nebo skupina několika lidí (skutečný autor by dokázal své prvenství tím, že má přístup k tzv. Genesis bloku t.j. Block #0 - první blok, který byl vytvořen při spuštění celého blockchainu 3. ledna 2009).

Satoshi Nakamoto při definování základních pravidel pro decentralizovanou kryptoměnu chtěl řešit právě to, co je vytýkáno státem a jejich zásahům do monetární politiky (Bitcoin shodou okolností vznikl během hypoteční krize, kdy bylo bankám vytýkáno bezbřehé riskování s cílem sledovat svůj vlastní prospěch a následné bankroty nízkopríjmových domácností).

 

Bitcoin je kryptoměna, kterou vytvářejí a používají decentralizované subjekty (lidé), bez využití bank. Tvorba každého nového Bitcoinu, který přibude do sítě, není v rukou centrální autority, ale v rukou samotných uživatelů. Ti ho tvoří tzv. "ťežbou" prostřednictvím svých počítačů. Zároveň je množství Bitcoinů omezeno na maximálně 21 milionů. Poslední BTC bude vytěžen až v roce 2140 (nezabýváme se zde autory, kteří tvrdí, že ani tento rok není konečný). Na rozdíl od států, které mohou měnu tisknout dodatečně a přejí si její znehodnocování, je BTC dokonce považován za deflační menu. Nejen že je množství Bitcoinů omezené, ale jejich množství se bude v důsledku zničených pevných disků, nedostatečně zálohovaných dat, úmrtí lidí s tajnými BTC účty atd. dokonce snižovat. V tom je velký rozdíl mezi Bitcoinem a tradičními státními měnami. Jako příklad toho, co je zde uvedeno možno použít zmíněný americký dolar. Ještě v 60. letech 20. století, kdy byl krytý zlatem, byste za jednu trojskou unci (31 gramů) zaplatili cca 35 USD. V současnosti by jste za jednu trojskou unci zlata zaplatili 1,300 USD. Dolar tak postupně svou hodnotu ztrácí - stejně jako téměř každá státní měna (protože cílem států je dosahovat jistou inflaci a postupně znehodnocovat měnu).

 

Omezené množství Bitcoinů, jejich vzácnost, je to, co se mnoha lidem líbí a proč věří této myšlence. Na rozdíl od papírových peněz, které již nejsou kryté, je Bitcoin možné přirovnat k návratu ke zlatému standardu. Bitcoin nelze libovolně dotlačovat, přizpůsobovat jeho množství v souladu s cíli centrální banky. Každoročně je vytěžené jisté nové množství Bitcoinů tak, jak je objeveno a vytěžené jisté nové množství zlata. Zatímco těžba Bitcoinů skončí v roce 2140 (a budou se používat už jen ty, co jsou v oběhu), zlato bude pravděpodobně objevováno i nadále. V konečném důsledku jsou tak Bitcoiny možná ještě vzácnější než zlato (a i proto dostal Bitcoin přezdívku "digitální zlato").

 

Jméno Satoshi má dodnes nejen symbolický význam při práci se samotnou digitální měnou. Bitcoin se zaokrouhluje na 8 desetinných míst (čili vypadá jako 0,12345678) a jeho nejmenší jednotka (atomic unit) je označována jako "satoshi". 1 celý BTC se tak rovná 100,000,000 satoshi. Takové dělení má význam při obchodování s jinými altcoiny - jejich cena se uvádí v satoshi (nebo také "sats"). Např. hodnota Doge Coin je momentálně na úrovni zhruba 50 sats (0,00000050 Bitcoinu za 1 Doge). Tím se už ale pomalu dostáváme k ostatním alternativním měnám (altcoinům).

 

Altcoiny - Ethereum, Dash, Monero a pod.

 

Po Bitcoinu, který byl první, vzniklo mnoho dalších alternativních kryptoměn. Mezi ty nejznámější patří Ethereum, Ripple, Monero, Litecoin a pod. Každá z nich má svá specifika, něco, kvůli čemu lidé věří, že překoná cenu (resp. tržní kapitalizaci) Bitcoinu a stane se tržní jednotkou.

 

Při měně Ethereum je její výhodou systém tzv. smart kontraktů. Je to nejen měna, ale je možné na ní budovat další měny, uzavírat decentralizované smlouvy. V současnosti proto mnoho nových kryptoměn vzniká na základě Etherea - v takovém případě jde o tzv. ERC-20 tokeny. Pokud je měna založená na jiné měně - např. Tether (založen na Omni), Ontology (NEO), jde o tzv. Token. Pokud má měna vlastní blockchain, jde o tzv. Coin - Bitcoin, Dash, Nano, Stellar a pod. Coin je tedy měna, která může fungovat i samostatně. Token je měna, která pro své fungování využívá platformu jiné měny. Lze konstatovat, že právě Ethereum je matkou drtivé většiny nových tokenů (v současnosti se jeho místo snaží převzít další měny, jako např. EOS, Tron, BNB - mince vytvořena největší kryptoburzou na světě Binance).

 

Výhodou Ripple je zase například to, že se zaměřuje na rychlost a cenu transakcí. Jeho cílem je zprostředkovat obchodní transakce velmi rychle, za minimální náklady. Každá Ripple transakce trvá jen pár vteřin, ale zároveň platí, že za 1 sekundu jich zatím dokáže zprostředkovat jen pár desítek. Pro srovnání - společnost VISA dokáže za 1 sekundu zprostředkovat zhruba 10 tisíc transakcí (při VISA se mluví o teoretickém maximu na úrovni 50 tisíc transakcí). Krypto-nadšenci však Ripple nemají velmi v oblibě. Vytýkají mu jednak přílišnou centralizaci (60 % mincí má ve vlastnictví tvůrce Ripple systému), jakož i spolupráci s bankami (některé banky se rozhodli využívat Ripple pro zrychlení a zlevnění transakcí).

 

Monero je výjimečné v tom, že se zaměřuje na absolutní anonymitu zúčastněných stran a uskutečněných transakcí. Zatímco při Bitcoinu lze s číslem peněženky vystopovat všechny transakce, které jí byly učiněny, při Moneru to možné není. Hackeři, kteří vytvořili známý virus Wanna Cry si sice nechali zaplatit v Bitcoinech, no následně je změnily na Monero. Tak byly jakékoliv stopy, které k nim vedly ztracené. Podobně anonymní je např. ZCash.

 

V současnosti (březen 2019) existuje přes 2000 různých Altcoinů. Základní informace o nich lze nalézt na stránce CoinMarketCap. Tam si lze prohlédnout i to, které měny patří ke Coin, a které pod Token. Ve skutečnosti je již vytvořených Altcoinů podstatně více, ale CMC uvádí pouze ty, které jsou obchodovány na burze a dosahují jistý objem obchodů (volume).

Možná trochu překvapivě bude působit informace, že vytvořit nový altcoin je poměrně jednoduché - stačí využít ERC-20 token nebo Binance coin a jejich síť. Tuto skutečnost využívá mnoho spekulantů, kteří se snaží přijít s něčím co může zaujmout potenciální investory a získat miliony USD během pár prvních měsíců (prostřednictvím tzv. ICO = Initial Coin Offering, kde jsou jisté objemy nových mincí prodávané v předstihu prvním investorům). To, že autoři projekt nedotáhnou do úspěšného konce, nebo ho opustí někde na půli cesty, se bohužel stává poměrně často (podle dostupných informací jde o více než 50 % zkrachovalých a opuštěných ICO projektů). Nelze zapomínat, že při kryptoměnách je moc v rukou decentralizovaných subjektů - není zde centrální autorita, která by zasáhla a pomohla naivním investorům.

 

Těžba kryptoměn

 

Kryptoměny je možné tzv. těžit. Těžbou se rozumí nainstalování a spuštění speciálního programu na svém počítači (nebo speciálním hardwaru - ASIC, FPGA). Těžební program následně využívá grafickou kartu (případně i procesor) počítače na potvrzování a šifrování transakcí uskutečněných v dané digitální měně. Tomuto potvrzování a šifrování transakcí se říká mining (těžba). Jeden blok transakcí je potvrzen například každé 2 minuty.

Časový interval pro vytváření nových bloků transakcí však závisí na samotné kryptoměně - bloky mohou být vytvořeny v kratších i delších časových intervalech. V případě Bitcoinu je to každých 10 minut, v případě altcoinů to bývá například i několik sekund. Odměnu za nově vytvořený blok dostane pouze jeden vítězný subjekt, který našel řešení pro úspěšné zašifrování bloku (říká se, že "našel blok" nebo "vyřešil blok"). Těžaři se proto shromažďují ve skupinách (tzv. Pool), aby měli větší výpočetní sílu a tím větší šanci na nalezení nového bloku. Za každý blok dostanou předem stanovenou odměnu a do oběhu tak přibudou nové mince konkrétní kryptoměny. To je důvod, proč se hovoří o těžbě - úspěšným šifrováním transakcí jsou do oběhu "vytěžené" nové mince za odměnu. Samotné šifrování transakcí je zase důvod, proč mluvíme o "kryptoměnách" (základ slova kryptografie). Je důležité si také uvědomit, že je rozdíl mezi bloky a mincemi.

 

Většina digitálních měn má po vzoru Bitcoinu stanovené konečné množství mincí, které lze vytěžit potvrzováním bloků. Tak je stanoveno i konečné množství mincí, které se dostanou do oběhu. V případě Bitcoinu je to 21 milionů mincí. Odměna pro těžaře BTC však postupně klesá a po vytvoření jistého množství bloků se odměna vždy sníží o polovinu (z 50 Bitcoinů na 25 Bitcoinů, následně na 12,5 Bitcoinů atd.). Až bude vytežených 21 milionů BTC mincí, nové mince už vznikat nebudou, ale bloky transakcí budou generovány nadále (to proto, že budou prováděné transakce s existujícími mincemi). Aby byly dosavadní těžaři nadále motivováni podílet se na potvrzování a šifrování transakcí, nebudou více odměňování vytežením nových mincí, ale poplatky, které budou lidi platit za uskutečněné transakce.

Jsou však i měny, kde je stanoveno jisté množství mincí, po dosažení kterého se přejde na tzv. "Tail emission". Například v případě známé měny Monero platí, že po vytěžení 18 milionů mincí, se bude dát vytěžit cca 158 tisíc nových mincí každý další rok. Tail emission tedy znamená, že v jistém okamžiku přestane odměna za potvrzený blok klesat a přejde se na konstantní odměnu.

 

Příznivci omezeného, ​​konečného množství kryptoměny vytýkají zastáncům tail emission, že v takovém případě jde vlastně o klasický případ inflace a tedy znehodnocování dané měny - v čem vidí podobu s tradičními státními měnami (fiat měny, jako je USD či EUR). Na druhé straně, příznivci tail emission argumentují tím, že přetrvávající emise mincí má za úkol udržovat těžaře při měně, aby nadále ověřovali transakce a zajišťovaly tak funkčnost celého systému. V případě, že by za svou práci nebyly odměňování emisí nových mincí (ale jen poplatky za transakce), mohlo by dojít buď k tomu, že by poplatky byly velmi vysoké (v takovém případě by lidé kryptoměnu nemohli plnohodnotně využívat), nebo naopak velmi nízké (a těžaři by nebyli ochotni potvrzovat transakce za takovou nízkou odměnu).

Tento souboj omezeného množství a následných poplatků (deflační měny) vs. neomezeného množství s tail emission (inflační měny) zatím rozhodnut nebyl. Je to tím, že např. Bitcoin ještě nebyl kompletně vytežen a není tedy jasné, zda při něm potvrzovatelé transakcí zůstanou i v budoucnu (po vytěžení posledního Bitcoinu budeme chytřejší). Na závěr ještě můžeme zmínit specifické mince jako např. BNB - jde o minci největší světové kryptoburzy, která pravidelně využívá část zisku na to, aby skoupila z trhu část svých mincí a zničila je (pošle je na adresu peněženky, ke které nemá nikdo soukromé klíče). Jde o takzvaný "coin burn" - tím, že je mincí v oběhu méně a méně, se jejich hodnota postupně zvyšuje. 

Binance exchange banner