Gaps - Cenové mezery patří v obchodování k poměrně málo častým, ale o to oblíbenějším signálům. Oč vzácněji k nim dochází, o to spolehlivější signály mohou generovat (je to např. jedna z možností, jak vyhledávat obchody i se 70%-ní pravděpodobností zisku).
Mezery vznikají v momentě, kdy Open cena nové periody otevře podstatně níž nebo výš než Close cena předchozí periody. Mezi cenami se tak vytváří jakési "vzduchoprázdno", volný prostor. Toto vakuum je znázorněním rozsahu cen, které byly "přeskočeny", za které se neuzavřely žádné obchody. Přesnější by však bylo poznamenat, že jde o nevyplněný prostor mezi High a Low (nebo Low a High) dvou, po sobě následujících period.
Příčina jejich vzniku: Důvodem jejich vytvoření je skutečnost, že v době, kdy se neobchodovalo, se na trh dostaly nové informace. Ty měly následně, po otevření trhu, vliv na extrémní cenový posun (změny úrokových sazeb, různé katastrofy, neočekávané zprávy a pod). Před otevřením se tak nakumuluje obrovské množství Buy nebo Sell příkazů za Market cenu. Jinak řečeno, obchodníci jsou ochotni prodat nebo koupit podstatně levněji resp. dráž, než tomu bylo na poslední uzavírací ceně. Tlak na pohyb jedním směrem je tak velký, že způsobí otevření trhu na podstatně vyšší nebo nižší cenové úrovni.
Mezery (Gaps) lze rozdělit na 4 základní druhy:
- Common Gaps (nebo také Trading Gaps) - jsou nejběžnější a při jejich vzniku se nemusí extrémně zvýšit Volume obchodovaného aktiva. Shodou okolností se nakumuluje několik market příkazů jedním směrem, které trh po svém otevření podpoří. Takové mezery však bývají uzavřeny během několika následujících dní.
- Breakaway Gaps - jsou mezery, které následují po proražení některé technické formace. Obvykle jde o trojúhelníky nebo silné úrovně supportu a rezistencí. Nad a pod tímto Range, ve kterém se trh předtím zmítal, mají obchodníci nastavené množství nákupních a prodejních příkazů. Po silných fundamentech způsobí zprávy nejen otevření trhu a vznik Cenové mezery, ale tento pohyb je následně podporován i množstvím aktivací dalších Sell bellow / Buy above příkazů. Po proražení těchto úrovní dochází ke zformování nových silných trendů, zejména pokud tyto mezery již nejsou opětovně uzavřeny. Breakaway gaps jsou logicky doprovázeny prudkým nárůstem Volume.
- Runaway Gaps - vytvářejí se během silných trendů, kdy je cenová mezera způsobena dalším nárůstem zájmu o dané aktivum, podporujícím dosavadní cenový průběh. Vytvoří se tak jakýsi posun na cenovém grafu. Taková Cenová mezera není uzavřena.
- Exhaustion Gaps - formují se také během silných trendů, na rozdíl od Runaway gaps se však cena zvykne vrátit a toto vakuum vyplnit. Už to, že se cena obrátila a vyplnila mezeru, předznamenává to, že cenový posun nebyl dostatečně silný a není nadále podporován většinou obchodníků. Exhaustion Gaps předznamenávají konec trendu a jeho změnu na opačný trend.
Tolik k teorii dělení Gaps. Pojďme však k praxi. Ta je částečně odlišná. Ve skutečnosti jen těžko, ihned po zformování Gapu, dokážete identifikovat, zda jde např. o Runaway gap nebo se později cena obrátí a zformuje se tak Exhaustion gap. Všechny cenové mezery jsou také obvykle doprovázeny prudkým nárůstem Volume (s výjimkou Common gaps), což nám moc nepomůže. Kromě toho, mezery nejenže nemusí být uzavřeny úplně, ale mohou být uzavřeny např. jen částečně, což nás může ještě více zmást. Nejspolehlivějšími se v tomto případě jeví Breakaway gaps, kde je pohyb jedním směrem podporován množstvím již předem umístěných příkazů.
Příklad uzavření cenové mezery:
Využití: Častým způsobem obchodování Gaps je spoléhání na reverzní cenový pohyb a tím uzavření mezery. To platí zejména pro Common gaps, taktéž exhaustion gaps. Na druhé straně, pokud bychom spoléhali na reverzní pohyb při Runaway nebo Breakaway gaps, mohli bychom na to výrazně finančně doplatit. Teoretické dělení do 4 základních skupin má proto spíše informační charakter o povaze cenových mezer, jako praktický obchodní význam. Ne vždy je možné ihned po jejich zformování říct o jaký druh Gapu jde a jak jej lze využít. Obchodování a okamžité rozeznávání Gaps by vyžadovalo dobré poznání aktiva a cit pro trh.
To, co nám při obchodování může pomoci mnohem více, je pragmatický pohled na reálné výsledky při tvorbě a vyplnění Cenových mezer.
Následují výsledky testu. Test byl dělán na komoditě Sojový olej za posledních 30 let.
Copyright © eTrading.sk
Legenda:
1. sloupec - Minimální úroveň Cenové mezery, ke které muselo dojít, aby byla započítána
2. sloupec - Procento ze všech dnů, které zaznamenaly otevření minimálně na této Cenové mezeře nebo větší
3. sloupec - Počet následujících dní, během nichž je testováno následné uzavření Cenové mezery
4. sloupec - Procento Cenových mezer, které se za danou časovou mezeru vrátili na cenu "odskoku" a Gap se tak uzavřel.
Jak můžete z tabulky vyčíst, při cenové mezeře 60 USD byla více než 55%-ní pravděpodobnost, že k jejímu uzavření dojde do 10 dnů. Zároveň se s více než 70%-ní pravděpodobností uzavře nejpozději do 30 dnů. Pokud bychom však obchodovali Gap ve výši 330 USD, museli bychom čekat minimálně 25 dní a více, abychom se mohli spoléhat na více než 50% šanci na uzavření mezery.
Obecně lze říci, že čím menší byla vytvořena cenová mezera, tím větší je pravděpodobnost, že k jejímu uzavření dojde rychle. A naopak - čím větší byla vytvořena mezera, tím déle musíme čekat, dokud se uzavře. Na všech testovaných Gapech a časových periodách se nám potvrdila skutečnost, že je skutečně pravděpodobnější, jako nepravděpodobnější, že se cena vrátí a mezeru uzavře. Vidíme také, že čím je cenová mezera větší, tím déle si na její uzavření budeme muset počkat. Ze všech testovaných mezer bylo nejpozději do 30 dnů uzavřených více než 50 % z nich.
Jak můžeme využít Gaps pro vlastní obchodování?
Je na vás, zda zahrnete Cenové mezery do svého obchodního systému nebo ne. Pokud však chcete vyhledávat obchody s vysokou pravděpodobností zisku, můžete k tomu využít malé Cenové mezery. Ty budou vyplněny nejen s četností vyšší než v 70 % všech případů, ale budou také uzavřeny velmi rychle. A platí také opačná analogie.
Nejenže můžeme využít vysokou pravděpodobnost uzavření mezery, ale také velmi nízkou pravděpodobnost, že cenová mezera bude uzavřena. Jak? Uvedenou hranici můžeme využít např. pro správné nastavení Stop Loss. Pro ilustraci tohoto tvrzení se vrátíme k tabulce.
Jak můžete vidět, v případě, že trh vytvoří Gap 300 USD, je jen cca 22%-ní pravděpodobnost, že ji uzavře do 5 dnů, případně 33%-ní, že ji uzavře do 10 dnů. Stop Loss tedy můžeme nastavit na hranici tohoto cenového odskoku, samozřejmě, pokud plánujeme do trhu vstoupit ve směru převládajícího trendu. Takový časový interval je k tomu, aby se obchod rozjel našim směrem dostatečný, nemyslíte? Navíc SL 300 USD a více (závisí na vašich preferencích a výši rizika, které jste ochotni snášet) je nejen akceptovatelný pro náš OS, ale dává také trhu prostor dýchat.
Velikost Gaps a jejich četnost závisí od likvidity, ale i od samotného trhu, který obchodujete. Obecně platí, že čím je trh likvidnější, tím méně často dochází k vytvoření Gaps. Když jsou již vytvořeny, jejich rozsah není příliš velký. K trhům, kde se Cenové mezery vyskytují jen zřídka, patří např. Forex (trh cizích měn). Nejenže je likvidita Forexu nejvyšší ze všech trhů, ale kromě toho se obchoduje non-stop, čili jakákoliv zpráva, která pronikne na trh, je ihned zohledněna a neposkytuje tak žádný prostor pro extrémní "paniku" a kumulování stejnosměrných příkazů před otevřením trhu.
Doporučení na závěr: Pokud hodláte aplikovat Gaps ve svém obchodním systému, přepočítejte si nejdříve historická data, abyste přesně věděli s čím můžete počítat, kde a kdy je pro vás nejvýhodnější vstupovat do trhu, případně kde umístit svůj Stop Loss.
Pozor: Nebezpečí Gaps - pro běžné obchodníky, kteří zůstávají v trhu i přes noc a Cenové mezery neobchodují, je v tom, že mohou přeskočit jejich nastavený Stop Loss. Trh je tak vyhodí na ceně, která je mnohem nižší nebo vyšší, než původně předpokládali a plánovaná ztráta tak může být mnohem vyšší.